Úvodní
Přírodní zahrada
Návrhy - realizace
Foto
Jedlý balkon
Kontakt
V Klínarce
Na Svobodném bydle
Začátek...
aneb cesta ze zahrady V Klínarce na Svobodné bydlo
Již od počátku mého pobývání V Klínarce (2009) jsem věděl, že zahrada V Klínarce je dočasným a odrazovým můstkem na cestě za hledáním většího kusu země, kde bych mohl realizovat své představy o přírodním rodinném hospodářství. Se svou milou Zuzkou jsme začali podnikat výlety po okolních luzích, mezích a hájích a dívali se, zda by nás nějaké místo v okolí Třeště nezaujalo. Krajina vůkol jakoby rázem třeštivě rozkvetla a začaly se objevovat místa, kde by to 'šlo'...
...uběhly dva roky hledání a toužení po vysněných pozemcích. Jeden z nich, první ze všech, nás přitahoval svou energií. Museli jsme se na něj stále vracet. Dobře se na něm rozjímalo a snilo. Naše přání se naplnilo a po trpělivém čekání se nám vytoužený pozemek podařilo dne 3. 11. 2011 získat. Pohádka o Svobodném bydle začíná...
Pozemek (1,5 ha) se nachází nad Třeští na JZ svahu Šibeničního vrchu (666 m.n.m.) v nadmořské výšce 640 m. Dlouhá léta se zde sekala louka. JZ svah Šibeničního vrchu tvoří terasy s mezemi. Náš pozemek je jednou z teras a mezí a nachází se těsně pod vrcholem Šibeničního vrchu. Ze severu pozemek navazuje na letitý sad se starými odrůdami jabloní, hrušní a slivoní, kde si roku 2012 postavili dům naši sousedi, kamarádi. Spojnici s městem tvoří od hřbitova se vinoucí Křížová cesta.
Na pozemku jsme začali hospodařit poněkud netradičně. Traktor nám sem 7. 11. 2011 dopravil tři ohromné kmeny na výrobu klátů pro včely.
Dalším krokem byla koupě kostry maringotky, kterou jsem měl již dva roky vyhlídlou u jedné zahrady u Třešťského potoka. Na pozemek jsme si ji nechali dovézt 9. 11. 2011.
Abychom kolem maringotky nemuseli chodit po nakloněné rovině, nechali jsme si kolem ní vybagrovat terasu (9. 12. 2011). Nejdříve jsme nechali strhnout drn a ornici, které bagr uložil pod budoucí terasu v celé její délce. Až poté začal bagrista terasu shora dolů tvarovat. Na závěr bagr terasu dorovnal radlicí a lžící utemoval její okraj (mez).
Drny a ornici jsme po jejich dotvarování využili na dlouhý vyvýšený záhon...
Bagr jsme rovnou využili k vybudování příjezdové cesty k maringotce. Cestu tvoří dvě vybagrované koleje v hloubce kolem 20 - 30 cm. Drny a ornici z kolejí jsme rovněž použili na vyvýšený záhon pod terasou. Koleje jsem následně zasypal kamenivem frakce 0/63 a postupně je autem uježďoval. Dnes bych kamenivo utemovával ihned po zasypání kolejí pneumatickou žábou (za mokra). Tato varianta tvorby cesty vyjde v porovnání s jiným typem cest na pár kaček.
Přes zimu jsme si nechali pozemek zaměřit, abychom na jaře mohli dělat plot proti okusu zvěře, a aby i naši psi, Eda a Fík, mohli volně běhat. Jako sloupky jsme použili vyřazené (rozměrově o pár milimetrů nepovedené) pozinkované profily, které se používají při stavbách slunečních elektráren. Dávali jsme je v rozestupech 3,5 m a většina z nich šla do země zatlouct palicí. Pro pár sloupků se musela kvůli kamenům vykopat díra. K oplocení jsme zvolili lesní uzlové pletivo výšky 160 cm s 19 vodorovnými dráty.
Na příjezdu na pozemek jsme vyrobili plot plaňkový z odřezků z místní pily. Na bránu jsme využili neosámované dřevo, co nám zbylo ze stavby domečku. Bránu jsme natřeli borovicovým térem smíchaným se lněným olejem a terpentýnem z 'Cesty dřeva'.
Nezbytným krokem bylo zhotovení kadibudky, aby se nám na pozemku mohlo ještě lépe hovět. Kompostovací záchod zasypávaný pilinami je k těmto účelům jako stvořený. Na kadibudce jsme si také vyzkoušeli drnovou zelenou střechu s dosadbou netřesků a rozchodníků.
Dalším postupem bylo nalézt na pozemku vodu. Oslovili jsme tři proutkaře-vrtaře, z nichž poslední z nich se nám zdál nejopravdovější. A tak se 1. 5. 2012 začalo vrtat. Skončilo se vrtat 7. 5., kdy se konečně objevila pro radost všech voda. Jóó, voda. To je základ.
V nejprudší části pozemku jsme si nechali vybagrovat dva swejly. Na podzim jsme z nich sklidili bohatou úrodu fazolí a několik rostlin technického konopí.
